„Byty pro privatizaci jsou pod gescí Zdeňka Lochmana vybírány průběžně a nahodile, bez jakýchkoli pravidel. Radnice odmítá nájemníkům poskytnout znalecké posudky na byty, které jsou jim nabídnuty k privatizaci. Časově omezenou slevou 20 % z nabídnuté ceny jsou nájemníci tlačeni k rychlému rozhodnutí o koupi, aniž mají možnost prostudovat si znalecký posudek na svůj byt," uvádí zastupitel za SZ Matěj Stropnický.

foto: Kauza3.cz

Příloha: Návrh na odvolání zástupce starostky Zdeňka Lochmana 

předkládá: Klub zastupitelů SZ 

Návrh usnesení: Zastupitelstvo MČ Praha 3 odvolává Zdeňka Lochmana z funkce zástupce starostky MČ. 

Důvodová zpráva: 

Zdeněk Lochman, odpovědný v Radě MČ za privatizace bytového fondu ve správě MČ, je v opakovaném střetu zájmů. Tento zákon se na něj v hlavě I, §3, odst. 1, písm. „p“ výslovně vztahuje („člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy 3) (dále jen "obec"), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn“) a uvádí v hlavě II, §3, odst. 2: „Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že (a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu, (…)“ On a jeho rodina již zprivatizovali dva původně obecní byty a to ve Viklefově ulici a ve Slezské ulici, druhý jmenovaný přímo v průběhu jeho funkčního období v současné RMČ. 

Existuje tedy důvodné podezření, že Zdeněk Lochman zneužil své veřejné funkce zástupce starostky MČ k nabytí exkluzivních informací o tom, které byty a kdy budou privatizovány a že: 1. byt ve Slezské ulici nabyl již s vědomím toho, že bude v brzké době privatizován, že 2. privatizaci domu ve Slezské ulici ze své funkce zástupce starostky odpovědného přípravou privatizace prosadil do privatizace, že 3. došlo k privatizaci této nemovitosti za mimořádně výhodných podmínek neúměrných kvalitě lokality v rozporu se zákonem stanovenou povinnosti chování „dobrého hospodáře“. 

Tomuto stavu přirozeně svědčí a napomáhá nezveřejnění plánu privatizace bytového fondu ve správě MČ Praha 3. Také eventuální přípravu podobného plánu a v každém případě pak návrhy na postupné zařazování bytových domů do privatizace má Zdeněk Lochman v kompetenci. Ví-li totiž pouze Rada MČ jaké domy a kdy budou privatizovány, může docházet a dochází k podobným výměnám obecních bytů (přihlášení se Zdeňka Lochmana trvalým pobytem do bytu ve Slezské ulice před privatizací). Zde dochází opět ke střetu zájmů podle hlavy II, §3, odst. 2, písm. „a“ a to tak, že Lochman má vliv na přednostní zařazení do privatizace domu, v němž sám bydlí, za cenu stanovenou soudním odhadcem blízkým radnici, a navíc privatizuje již druhý obecní byt. Privatizuje opakovaně (Viklefova, Slezská), privatizuje přednostně (mnoho občanů MČ čeká na privatizaci neúspěšně již dvacet let, Lochman má již druhý byt), privatizuje za nižší cenu, než ostatní (zděný dům ve Slezské za 11tis. Kč/ m2, paneláky na Jarově za 27tis. Kč/m2). Tyto skutečnosti jsou neslučitelné s výkonem jeho funkce veřejného funkcionáře. Opakované protesty občanů proti průběhu privatizací ve IV. etapě privatizace ostatně prokázaly nekompetentnost Zdeňka Lochmana v celé šíři jeho funkce, nikoli jen v oblasti týkající se jeho vlastních hmotných zájmů. Zdeněk Lochman není schopen svou funkci vykonávat.