Projekt Nákladové nádraží Žižkov 2014

V pondělí 17.3.2014 proběhla na radnici MČ Praha 3 tisková konference pod vedením Matěje Stropnického ke kulturnímu programu na Nákladovém nádraží Žižkov v roce 2014.

Pro tento účel byly vytvořeny speciální webové stránky www.nakladovenadrazizizkov.cz, kde bude pravidelně zveřejňován kulturní program a které by měly být spuštěny každým dnem. Sledovat můžete také Facebookové stránky.

Zde jsou mediální ohlasy z tiskové konference:

Kultura na žižkovském nádraží   / ČT / Události v regionech – Praha / 17.03.2014
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/266694-nakladove-nadrazi-ozije-kulturou/

___

Divadlo, koncerty, filmy. Žižkovské nákladové nádraží se má přeměnit na kulturní scénu

Ihned.cz: http://art.ihned.cz/architektura/c1-61865860-nakladove-nadrazi-zizkov-kulturni-scenou

___

Nádraží Žižkov znovu ožije. Dočasně

Lidové noviny str.4, 18.3.2014

PRAHA: Od chvíle, kdy ministerstvo kultury prohlásilo funkcionalistickou budovu Nákladového nádraží Žižkov kulturní památkou, uplynul rok. Za tu dobu akce pořádané v této výjimečné stavbě stačily přilákat více než šedesát tisíc lidí. Tedy zhruba stejný počet, jaký loni zavítal třeba na malebný jihočeský zámek Červená Lhota.
Na loňské kulturní počiny, jako byl třeba Designblok 2013, chtějí radnice Prahy 3 a spřátelené organizace navázat i letos. Městská část navíc pokračuje v přípravě podkladů umožňujících trvalé využití zhruba deseti hektarů vnitřní plochy, které obří památka ukrývá.
„Na letošní kulturní akce na Nákladovém nádraží Žižkov uvolníme z rozpočtu necelé dva miliony,“ říká místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický (Žižkov nejen sobě).
V budově z 30. let, která podle odborníků patřila k nejmodernějším svého druhu v Evropě, sehraje několik inscenací třeba Divadlo Letí. „Mimo jiné půjde o švédskou hru s gay tematikou s názvem Po Frederikovi,“ nastiňuje umělecká šéfka Martina Schlegelová.
Akce věnované studentům uspořádá Národní filmový archiv. Pro vybrané květnové, červnové a poté zářijové dny pro ně naplánoval například šestihodinový naučný program včetně tvůrčích dílen.
Účast na letošnímprogramu přislíbila také Galerie Jaroslava Fragnera. Od 17. června do 10. září na nádraží uspořádá festival, v jehož rámci se bude konat výstava, ale i odborné tématické přednášky, diskuse a semináře.
„Hlavní myšlenkou je nejen oživeníměstské čtvrti, ale také otevření problematiky budoucího osudu nádraží,“ vysvětluje ředitel galerie a historik umění Dan Merta.
Radnice přiznává, že kulturní akce jsou jen dočasná záležitost. Památkově chráněná nádražní budova potřebuje trvalé využití a rekonstrukci. Nad nimi však nadále visí otazníky, stejně jako nad revitalizací celého nádražního areálu.
Letité spory o nádraží Prohlášení kulturní památkou předcházely několikaleté spory mezi developeryŽižkov Station Development patřící Českým drahám a společnosti Sekyra Group, jež budovu a část areálu vlastní, – a některými občanskými sdruženími. Těmvadilo, že developeři chtěli v rámci plánované stavby nové městské čtvrti budovu zbourat.
Nyní už tak učinit nemohou a nezbývá než se dohodnout. Leoš Anderle ze společnosti Sekyra Group už dříve uvedl, že cestu vidí ve spojení neziskového sektoru s komerčním. A na tom také radnice pracuje. „Byl zpracován management plán, který ještě budeme připomínkovat. Jeho podstatou je vytvoření systému, jak nádražní budovu rozdělit, aby v ní mohlo být více subjektů, jednalo by se o společenství vlastníků,“ vysvětluje starostka Prahy 3 Vladislava Hujová (TOP 09).
Radnice hodlá oslovit nejrůznější instituce, včetně ministerstva kultury a příspěvkových organizací státu či města.
Na konci února radní schválili materiál, který po celkovém dopracování předloží magistrátu jako podkladovou studii ke změně územního plánu. Ta je pro výstavbu v tomto místě nezbytná, současný územní plán na nádraží počítá pouze s drážní zástavbou.

Zpracovatel: Anopress IT a.s.

___

Žižkovské nádraží uvítá divadla a hudebníky

Mladá fronta Dnes , tištěný deník stran č. 3, 18.3.2014

PRAHA: V prostorách památkově chráněného Nákladového nádraží Žižkov se letos uskuteční mnoho kulturních a společenských akcí. Návštěvníci uvidí divadelní představení, některá speciálně vytvořená pro specifický prostor funkcionalistické stavby, budou se moci zúčastnit filmových projekcí, hudebních akcí a workshopů na téma architektura či kinematografie.
Praha 3 chce ve spolupráci s neziskovými a zájmovými organizacemi otevřít nádraží pestrému okruhu diváků.
Kolem osudu funkcionalistické budovy se vedou bouřlivé diskuse už několik let. Společnost Žižkov station development, která vznikla spojením Českých drah a firmy Sekyra Group, plánovala rozsáhlou výstavbu, jíž mělo nádraží ustoupit. Proti demolici se však postavila část odborné i laické veřejnosti. Ministerstvo kultury nakonec loni na jaře rozhodlo, že nádraží musí být zachováno. Původní plány na výstavbu nové městské čtvrti nicméně i nadále trvají.
Otevřela se však otázka dalšího využití obrovské památkově chráněné budovy. Už vloni se tam uskutečnilo několik akcí, například Designblok. V letošním roce se budova otevře znovu.

Zapojí se i United Islands

„Chceme ukázat, že má smysl, že je budova zachráněna od demolice a že umožňuje pestrost využití,“ uvedl místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický (ŽnS). Radnice na to letos v rozpočtu vyčlenila 1,9 milionu korun.
Účast na kulturním programu přislíbilo letos znovu Divadlo letí, ale i organizátoři United Islands, Galerie Jaroslava Fragnera a Národní filmový archiv. V září se tu uskuteční Dny žižkovského kulturního dědictví.
Otazníky však i nadále visí nad dlouhodobým využitím nádraží a také nad tím, kdo by případné převzetí a rekonstrukci zaplatil.

Zpracovatel: Anopress IT a.s.

___

Nákladové nádraží poslouží kultuře / Právo / 18.3.2014/ str. 11

Pro kolejiště, peróny i suterén památkově chráněných budov Nákladového nádraží Žižkov se letos chystá bohatý kulturní program.
Od dubna do října se zde bude hrát divadlo a hudba, budou se promítat filmy, diskutovat o architektuře, konat workshopy a vzdělávací programy pro děti. Vše ušito na míru industriálnímu prostoru.
Letošní sezóna má překonat loňskou, kdy nádraží hostilo Designblock, Pražské bienále a bylo cílem velké cyklojízdy. Místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický (Žižkov (nejen) sobě) řekl, že loni kultura na nákladové nádraží přilákala na 60 tisíc lidí.
Žižkovská radnice vyčlenila prostředky a snaží se ukázat, že zachování nádraží, které chtěl developer zbořit, mělo smysl. „Nyní se snažíme přivést do nákladového nádraží život,“ uvedl Stropnický. Projekt pro jeho konverzi na kulturní stánek už vzniká a připomínkuje ho jak Praha 3, tak majitel nádraží, tedy České dráhy.
„Plán ukazuje, že realizovat konverzi je možné, je to trvale udržitelné,“ uvedl Stropnický.
Program pro nádraží chystá Galerie Jaroslava Fragnera, Národní filmový archiv, United Islands, Divadlo letí či sdružení Mezery.
Režisér Miroslav Bambušek řekl, že by na žižkovském nádraží rád uvedl hru Cesty energie – ropa, jež loni vznikla v Gočárových mlýnech v Pardubicích.
„Inscenace má dvě části, první se bude odehrávat v překrásném suterénním prostoru,“ řekl Bambušek. Druhou část by měli herci ztvárnit na peróně, vše doprovází hudba Vladimíra Franze.
Fragnerova galerie i Kancelář veřejného prostoru městského institutu rozvoje chce přímo u nádraží ukázat příklady konverze industriálních památek jak u nás, tak ve světě.
„Budeme se snažit provést určité krajinné úpravy, krajinářské vstupy a prostupy,“ přiblížil za galerii Dan Merta.
Na konci srpna by měli studenti DAMU, její nové katedry tvorby v netradičních prostorách na nákladovém nádraží dělat klauzury. Téma zní 4 x Ray Bradbury.
Junior klub uvede mladé kapely a Move Association hodlá přivézt soudobé hvězdy elektronické hudby z Velké Británie. Národní filmový archiv předvede své podklady a se studenty středních škol bude vytvářet a promítat 16mm film. Nádraží má také hostit dny žižkovského kulturního dědictví a vyloučit ani nelze, že se stane opětovným dějištěm Designblocku.

Nyní se snažíme přivést do nákladového nádraží život Matěj Stropnický, místostarosta Prahy 3
Zpracovatel: Anopress IT a.s.

___

Nákladové nádraží Žižkov letos oživí zajímavé akce: koncerty, promítání, netradiční divadlo

http://www.prazskypatriot.cz/nakladoveho-nadrazi-zizkov-bude-letos-nabyte-akcemi-koncerty-promitani-netradicni-divadlo/

___

Žižkovské nádraží letos láká na netradiční divadlo, film i hudbu

http://www.metro.cz/zizkovske-nadrazi-letos-laka-na-netradicni-divadlo-film-i-hudbu-psf-/co-se-deje.aspx?c=A140317_125415_co-se-deje_rab

___

Kříšení Nákladového nádraží Žižkov pokračuje / halonoviny/18.3.2014/ str. 3

Oživit prostor Nákladového nádraží Žižkov (NNŽ), které je od loňska památkově chráněno, plánuje radnice městské části Praha 3. Nádražní budova nebyla zdemolována a v příštích týdnech a měsících ožije netradiční kulturou, a hlavně lidmi.
Městská část, na jejímž území se nákladové nádraží nachází, udělí letos projektu ze svého rozpočtu takřka dvoumilionovou dotaci. Dramaturgie počítá s divadly, hudbou, filmem, výstavami, workshopy, setkáními lidí všeho věku – a to vše v netradičních nádražních prostorách. Akce navazuje na loňský nultý ročník kulturního programu na NNŽ, který se setkal s velkým zájmem veřejnosti. Jen jedna jeho část, loňský Designblock, přivítal 35 tisíc návštěvníků, společně s dalšími akcemi pak nultý ročník festivalu, jehož cílem je oživení památky, přitáhl zájem 60 tisíc lidí, pochlubil se místostarosta MČ Matěj Stropnický (SZ). Ten také sdělil, že se v současné době připomínkuje materiál Konverze NNŽ na kulturní centrum.
»Projekt je vypracován tak, aby kulturní centrum bylo ekonomicky samostatné a finančně udržitelné,« informoval na tiskové konferenci. Aktivit je přehršel a každý si podle organizátorů najde svou parketu. Např. Divadlo Letí připraví ve spolupráci s Katedrou divadelní tvorby DAMU projekt Nádraží Letí, v rámci kterého se v dubnu, květnu a srpnu uskuteční netradiční divadelní představení. Občanské sdružení Mezery, jež se specializuje na mimodivadelní prostory, připravuje na červen s předními herci vedenými režisérem Miroslavem Bambuškem další divadelní představení, které se odehraje v suterénu nádraží a v kolejišti.
V prostorách NNŽ se zabydlí i film. Podle Jiřího Forejta z Národního filmového archivu se uskuteční několikahodinové programy pro skupiny školní mládeže, která si vedle teorie užije i filmovou praxi. Pražská Galerie Jaroslava Fragnera připraví na červen až září projekt s názvem »Krajina – město – veřejný prostor«. Půjde o kombinaci vzdělávání a odpočinku. Prakticky to budou workshopy, výstavy, tematická představení či semináře na téma industriální architektura, krajinářství, rekonverze postindustriálních objektů. »Cíl je, aby nádraží dva a půl měsíce žilo programem, venkovními pořady,« uvedl Dan Merta z pořádající galerie. Na NNŽ se projeví i místní tvůrci z příspěvkové organizace Prahy 3 Junior klub.

Více na www.ihalo.cz

Zpracovatel: Anopress IT a.s.

PhDr. Matěj Stropnický, Ž(n)S: Opsaná bytová pravidla a co dál

Chápu, že se začínají neúprosně blížit volby a že paní starostka Vladislava Hujová, která nemá žádnou obsáhlejší samostatnou agendu, se snaží ukázat, že vedle rozdávání jitrnic na Masopustu také pracuje. Má pravdu v tom, že pravidla přidělování bytů jsem měl mít hotová již na sklonku roku. Neuvádí však už, že s Novým rokem vstoupil v platnost Nový občanský zákoník, o němž do poslední chvíle vzhledem k předčasným volbám nebylo jasné, jestli bude opravdu platit, a který ovšem přinesl mnoho zásadních změn v oblasti bytové politiky. Nutnost upravit pravidla privatizace, nutnost novelizovat smlouvy na pronájmy bytů, nebytových prostor i ateliérů atd. Tento zákoník se měnil po padesáti letech a já jsem na radnici zodpovědný za to, že mu přizpůsobujeme veškeré místní předpisy, pravidla a vzorové smlouvy. A že se to stane tak rychle, aby se nikde nic nezdrželo.

Přiznávám, že jsem dal této harmonizaci předpisů včetně pravidel privatizace, bez jejichž úprav bychom museli privatizaci zastavit, která se však jednak týká ještě tří tisíc obyvatel Prahy 3, jednak také přináší do rozpočtu Městské části Praha 3 zhruba 450 milionů korun ročně a příjmy z ní tak tvoří téměř polovinu rozpočtu, přednost. Stál jsem před rozhodnutím: odložit novelizaci pravidel privatizace a dalších předpisů a připravovat pravidla pronajímání bytů, nebo naopak. I ekonomicky jsem se myslím rozhodl správně a upřednostnil privatizaci.

Podotýkám zároveň, že přidělování bytů na základě dosavadní procedury, tj. formou podání žádosti, kterou na úřadě vyřizuje Odbor bytů a nebytových prostor, doporučuje bytová komise a schvaluje Rada městské části, probíhá i nyní, takže byty jsou přidělovány bez ohledu na inciativu paní starostky. Tato iniciativa také jejich přidělování nijak neurychlí. Pokud pravidla přijmeme, bude jen zřejmější, co musí žadatel přesně splnit, aby mohl byt získat. Toť vše.
Považuji navíc za paradoxní, že starostka Hujová „připravila“ návrh nových pravidel tím stylem, že vzala pravidla z Prahy 2, která připravila zástupkyně vinohradské starostky Kateřina Jechová – za Stranu zelených! – a tato pravidla opsala bez ohledu na to, že demografická situace Prahy 3 a tedy i potřebnost žadatelů je u nás v mnohém odlišná. To prokázala i studie Odhadu potřebnosti a finanční udržitelnosti podpory bydlení MČ Praha 3, kterou jsem zadal k vypracování u Katedry sociologie Filosofické fakulty UK loni na jaře a její výsledky máme od října loňského roku. Do té se paní starostka asi ani nepodívala a její návrh stojí tak zcela na vodě.
Ano, máme více než 200 volných bytů. Bylo jich hodně přes 150, když jsem před rokem a půl nastoupil do funkce, takže zde byly už za mého předchůdce Tomáše Kalouska (tehdy TOP 09) i za předchozího místostarosty pro bydlení za ODS Zdeňka Lochmana. Problém je totiž v tom, že tyto byty jsou vesměs vybydlené a před pronajmutím je třeba je rekonstruovat. To se od loňského podzimu konečně děje, ale rekonstrukce má v gesci místostarosta Bohuslav Nigrin (ČSSD). Znovu tedy opakuji: vznikem pravidel pro pronajímání se nijak neurychlí obsazování volných bytů nájemníky, tato souvislost v argumentaci starostky Hujové je ryze manipulativní.
Co tedy dál? Oslovil jsem Platformu pro sociální bydlení, což je občanská iniciativa sdružující neziskové organizace usilující o co nejcitlivější přístup k řešení otázek spojených s bydlením, a společně do konce března na základě sebraných dat a jejich analýzy ze zmíněné studie FF UK pro Prahu 3 upravíme pravidla předložená starostkou tak, aby je šlo využít na Žižkově.  V jí navržené podobě jde totiž pouze o předvolební gesto.

Architektonická i výtvarná díla z dob normalizace budou pod větší ochranou památkářů

Normalizační plastiky ze sídlišť nebo pražského metra budou pod větší ochranou. Nově se o ně má starat speciální komise památkářů. Jen v Praze takových děl byly téměř dva tisíce. Jenže v poslední době jich stovky zmizely. Nejistý stále zůstává i osud kašny Sjednocená Evropa na náměstí Jiřího z Poděbrad. „Lidé, kteří žili v produktivní části života za normalizace, mají pochopitelně dobu normalizace spojenou s dobou nepřízně, okupace, šikany, uzavřených hranic, cenzury a ‚profízlování‘ společnosti. A mají tuto emoci fyzicky spojenou s vizuální kulturou té doby, oni ji nenávidí,“ říká sochař Pavel Karous.

Je jedním z autorů projektu Vetřelci a volavky, který se zabývá mapováním výtvarných realizací z dob normalizace. To, že se třeba při budování sídlišť kromě panelových domů myslelo i na umění, zajišťoval zákon. Jedno až čtyři procenta z celkového rozpočtu musela dát každá státní stavba v socialistickém Československu na umění.

Lepší povědomí a ochranu chce těmto památkám zajistit i Národní památkový ústav.  „Lze právem říci, že architektura druhé poloviny 20. století patří mezi nejohroženější části kulturního dědictví naší republiky,“ vysvětluje ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková. NPÚ proto zřizuje komisi pro ochranu těchto památek. „Má kvalifikovaně zhodnotit význam staveb vzniklých ve druhé polovině 20. století, které jsou někdy vnímány problematicky, protože ještě nebyly plně rozpoznány nebo definovány jejich památkové či architektonické hodnoty,“ popisuje mluvčí ústavu Jana Tichá.

Komise pak bude posuzovat i návrhy na prohlášení staveb za kulturní památky. Podle ředitelky NPÚ Goryczkové řeší památkáři především dva problémy staveb z posledních 60 let. „Je to poměrně mladý památkový fond, navíc spojovaný s minulým režimem, a proto je většinou vnímán negativně. Ne vše, co se za socialismu vybudovalo, bylo poplatné své době,“ připomíná Goryczková. Například stavby z 60. let odpovídaly tehdejším světovým trendům. Druhou potíží je používaný materiál a výrobní postup. „Technologie, které se na těchto stavbách používaly, se dnes už neuplatňují. Většinou vyžadují speciální postupy, jejich náhrada je velmi problematická,“ dodává ředitelka NPÚ.

Zachování uměleckých děl ve veřejném prostoru se dosud dařilo i díky veřejnosti. Před několika lety se povedlo zachránit třeba unikátní kinetickou sochu Dálky od Jiřího Nováka na pražském sídlišti Novodvorská. Pomohla petice místních a později i citlivý přístup architekta při rekonstrukci části sídliště.

Nejistý je však například osud žulové kašny Sjednocená Evropa na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. Zda na místě zůstane, nebo zmizí při plánované revitalizaci prostor před kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně, stále není rozhodnuto.  Abstraktní kašna sochaře Petra Šedivého zdobí pražské náměstí od začátku 80. let. Živo kolem ní bývá hlavně v létě.  „My jsme se sem jako malí chodili koupat. Pro mě účelem kašny bylo, aby se tady lidé mohli zchladit v horkých letních měsících. Určitě to svou úlohu plnilo,“ myslí si sochař Pavel Karous.

Projekt oprav s kašnou nepočítá

Plánované opravy náměstí Jiřího z Poděbrad, na kterých se shodl magistrát i radnice Prahy 3, by ale mohly kašně zasadit smrtelnou ránu. Projekt architektonického studia MCA ateliér z roku 2002 s ní totiž nepočítá: „Vychází se z původního návrhu, který byl vysoutěžen před 10 lety a nepočítal s kašnou,“ potvrzuje starostka Prahy 3 Vladislava Hujová z TOP 09. Umí si prý představit, že by se kašna mohla přesunout na jiné místo, třeba na Olšanské náměstí, „kde dříve býval rybníček, takže voda na Olšanském náměstí je naprosto přirozenou věcí.“

Plánovaná revitalizace náměstí Jiřího z Poděbrad by měla zvýšit šance na zápis hlavní dominanty náměstí, kostela Nejsvětějšího Srdce Páně od architekta Josipa Plečnika, na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Ze stanoviska Národního památkového ústavu, které má Český rozhlas k dispozici, ovšem vyplývá, že kdyby kašna zůstala tam, kde je, nebude to mít na případný zápis zřejmě vliv.

Místní o kašnu přijít nechtějí

„Já budu určitě usilovat o to, aby kašna zůstala na místě tam, kde je, a aby si ji její vlastník pokud možno zrekonstruoval. Jestli se nepletu, vlastníkem je Dopravní podnik hlavního města Prahy,“ tvrdí zástupce starostky Prahy 3 Matěj Stropnický ze Strany zelených.

Osud uměleckého díla, kolem kterého denně chodí, není lhostejný ani místním. Petici proti odstranění kašny podepsaly loni v létě skoro čtyři stovky lidí, jejich názor pak přišla na mimořádné zastupitelstvo hájit Alice Němcová: „Pro všechny lidi, kteří žijí v Praze 3, pro většinu z nich, ta fontána vytváří genius loci na náměstí Jiřího z Poděbrad. Protože v létě není den, kdy by si tam nehrály děti, není večer, kdy by tam nikdo neseděl,“ upozornila.

S plánovanou obnovou náměstí Jiřího z Poděbrad za skoro 90 milionů korun by se mělo začít příští rok. Poslední slovo v případě fontány Sjednocená Evropa tak bude mít zřejmě nové zastupitelstvo, které vzejde z podzimních komunálních voleb.

Zvláštní komise Národního památkového ústavu pro ochranu památek druhé poloviny 20. století bude sestavená z předních odborníků na architekturu 20. století, jako jsou profesor Rostislav Švácha nebo docent Jiří Kotalík. Bude v ní také generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, která se architektuře 2. poloviny 20. století odborně věnuje.

Český rozhlas 10. března 2014: http://www.rozhlas.cz/zpravy/vytvarno/_zprava/1324760