MMŽ: Tučná léta skončila.

Na únorovém zastupitelstvu byl schválen letošní rozpočet. Tři měsíce po převzetí radnice už to máme ověřeno – stav městské kasy není zrovna růžový a příjmy stačí jen na nejnutnější výdaje. Na rozdíl od minulých desetiletí, kdy měla radnice obrovské příjmy z privatizace svého bytového fondu, které jí umožnily rozhazovat. Vlastně se teď ale vracíme k „normálu“ – už není moc co prodat nebo rozdat a budeme se muset naučit utrácet jen za to, na co máme.

Dědictví minulosti je fatální. Praha rozprodala byty i pozemky, kde by se byty daly stavět, protože převládající ideologie byla, že v soukromých rukách jim bude vždycky lépe. Radnice tak dnes má ve správě tak málo bytů, že to nestačí pro její bytovou politiku, a ve veřejném vlastnictví jsou prakticky jen parky (náročné na údržbu) a ulice (ovládané zkostnatělou TSK).

Nebudeme určitě rezignovat na rozumné investice: na nutné rekonstrukce dnes prázdných bytů, nové stromy v ulicích či bezpečnější přechody, protože to jsou témata, kde jde vysloveně o zdraví.

Skončit ale musíme s projídaním rozpočtu, jehož největším symbolem jsou honosné „tradiční kulturní akce“ – letos se jich několik už neuskuteční (např. „Den domácích mazlíčků“) a akce jako Pivobraní se budou muset spokojit s rozpočet i pětkrát menším. Končíme provoz drahých mobilních aplikací, které nikdo nepoužívá, a nebudeme nakupovat např. další „smart“ parkovací čidla, o kterých nikdo netuší, jaký mají smysl.

Nejsmutnějším plýtváním jsou ale zatím těžko vypověditelné smlouvy z dob minulých, jako je třeba pronájem hřiště před ZŠ Chelčického za cenu 1000,- ročně (!) nebo několik případů, kdy městské byty byly pronajaté za hubičku na dobu neurčitou stranickým kamarádům.

Matěj Michalk Žaloudek,
článek byl psán pro březnové Radniční noviny

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *