Google+

Nádraží památkou: zkáza, nebo spása?

21. 03. 2013

Nákladové nádraží Žižkov bylo prohlášeno kulturní památkou. Kdyby jej Alena Hanáková nechala zbourat, četla by o své nekulturnosti, kdežto takhle čte, že je kvůli ní veta po rozvoji okolního území. Je třeba se ministryně zastat.

Od roku 2010 hrozila budově demolice. Ustoupit měla výstavbě čtyřproudé Jarovské spojky, která by propojila magistrálu a městský okruh. Jako záměr tu spojka zbyla po plánu asanace celé zbylé křivolakosti Žižkova. Nazvali jsme své sdružení Tady není developerovo a už jeho název chtěl říct: vlastník pozemku není ve veřejném prostoru města jediný pán. Budova stála spojce v cestě. Tak jsme poprvé zvenku nijak vábné nádraží otevřeli, objevili stromořadí jeho vnitřního překladiště a později i katedrální skladové prostory křídel. Během tří týdnů podepsalo petici za záchranu nádraží pět tisíc lidí. Nebyl to ale developer Sekyra, kdo nejvíc tlačil na vznik spojky a likvidaci nádraží. Původní koncept architekta Jana Sedláka z roku 2006 s nádražím počítal. Jenže drtivé vítězství ODS v komunálních volbách týž rok vymklo celou věc z kloubů. Až pod tehdejším tlakem Sedlák svůj projekt počátkem roku 2010 úslužně přizpůsobil a budovu z něj vypustil. To měl být ten žádoucí rozvoj? Spis vedený ministerstvem o nádraží čítá už stovky položek. Neznám druhou stavbu u nás, jejíž památnost byla přezkoumána s takovou pečlivostí. Konečný výrok ministryně se vypořádal i s žádoucí konverzí pro nové využití tak, jak žádali od Sekyrů. Památkáři konverzi v průběhu řízení hájili i veřejně, a to včetně předběžného souhlasu i s proražením chráněného průčelí pro vedení tramvajové tratě. Konečně, vyjma pozemků na severní straně, které patří společnosti Discovery a kde má vinou výjimky udělené Útvarem rozvoje hlavního města stát monstrózní obchoďák, o němž rozhodne soud, je celé území pod stavební uzávěrou. Tu však nebylo možné změnou územního plánu zrušit, dokud nebylo řízení o památce dokončeno. Ve skutečnosti tedy Hanákové odvaha rozvoj celého území teprve otevírá. Přirozená vertikální dominanta nádraží území jistě definuje, zakládá. Nutnost řešit „problém“ budovy ale urbanismu místa pomůže. Cílem žižkovské radnice je od proměny jejího vedení využití na způsob „veřejnoprávního DOX“, přičemž prvním krokem musí nyní být přivést do nádraží veřejnost. Už letos chceme různými akcemi umožnit ochutnat industriál v centru hlavního města až stovce tisíc návštěvníků. Mezi tisíci hosty se jistě objeví i vlivní a movitější, jimž učaruje stejně jako nám nebo řediteli Národního filmového archivu, který může do průčelí nádraží hned investovat přes tři sta padesát milionů z fondů EU. Teprve teď je nově společným zájmem města i developera, aby nádraží žilo. Pravděpodobnost, že okolo něj poté nevznikne jen další developerovo, ale opravdová čtvrť, nápadně roste.

Autor: Matěj Stropnický, lidovky.cz, 20.3.2013, rubrika: Názory, str. 11