Odsuzujeme útok na Kliniku a vyzýváme ostatní politické strany k témuž

 

Strana zelených Praha 3 ostře odsuzuje žhářský útok na žižkovské Autonomní sociální centrum Klinika. Věříme, že policie bude postupovat vůči pachatelům tvrdě.

V naší čtvrti se v sobotu večer skupinka maskovaných mužů pokusila podpálit dům, ve kterém se nacházelo asi 20 lidí. Ať jsou jejich důvody a strachy jakékoliv, pro takové jednání neexistuje omluva.

Tento útok je jistě ne náhodou veden právě proti instituci, která organizuje nezištnou pomoc potřebným. Útok na aktivisty a aktivistky z Kliniky lze považovat za útok na celou občanskou společnost a celá občanská společnost by jej tak měla chápat bez ohledu na svá politická přesvědčení.

Na neděli, 7. 2. v 15 hodin je do parku nad Klinikou svoláno klidné solidární shromáždění, které bude pokračovat pomocí s uklízením škod. Prosíme všechny, kteří nechtějí připustit, abychom v naší městské části žili ve strachu z podobného násilí, a všechny, kteří věří, že nechat se zastrašit, je ta nejhorší reakce, aby přišli Kliniku podpořit.

Vyzýváme také starostku Hujovou a s ní celou současnou koalici, aby útok rozhodně odsoudili, a aby se sociálního centra zastali, byť třeba s myšlenkami, které Klinika reprezentuje, nesouhlasí.

Žádáme také Stranu Svobodných občanů Praha 3, aby ustala ve své negativní kampani proti centru Klinika, zejména pak v šíření lží o tom, že na Klinice přespávají “nelegální migranti” a ve strašení obyvatel Prahy 3 teroristickými útoky. Právě a především tato populistická politika přispívá k rozjitřeným náladám ve společnosti a násilným útokům na nevinné lidi dodává zdání legitimity.

Kontakty:
Matěj Michalk Žaloudek, předseda základní organizace Strany zelených Praha 3, matej.zaloudek@gmail.com, 727887998

Nové zásady pro poskytování dotací ulehčí práci radnici, příjemcům ale činnost zkomplikují

HELENA GANICKÁ (SZ), zastupitelka MČ Praha 3

Když se v roce 2013 schvalovaly změny zásad pro poskytování grantů pro oblast kultury, výchovy a vzdělávání, sportu a životního prostředí, inicioval tehdejší místostarosta Matěj Stropnický anketu na webu městské části a diskuzi s osmdesáti zástupci a zástupkyněmi z řad příjemců. Ti označili za největší problém harmonogram. Výsledky grantového řízení se dozvídají až v březnu následujícího roku, to je z pohledu plánování celoroční činnosti příliš pozdě.

Z průzkumu také vyplynulo, že žadatelům vadí nepředvídatelnost grantových pravidel a vysoká administrativní zátěž opakující se každý rok. Uvítali by proto zavedení víceletých grantů. Naopak některé krátkodobé aktivity, reagující na aktuální dění, se nedají plánovat s ročním předstihem. Pro tyto případy příjemci naopak poptávali nastavení flexibilnějšího mechanismu.

Na základě těchto podnětů byl upraven harmonogram tak, že granty se schvalovaly již v prosinci, byly zavedeny dvouleté granty a také tzv. rychlé granty. Současná koalice se ale vrací ke starým pořádkům a v nově schválených Zásadách pro poskytování dotací z dotačního fondu MČ Praha 3 všechna výše zmíněná opatření ruší.

Změny, které 22. září koalice schválila na jednání zastupitelstva, se týkají především technického nastavení, které vyplývá z Novely rozpočtových pravidel územních rozpočtů, platné od 5. února 2015. Podle této novely musí být např. dopředu známo, do které oblasti půjde kolik peněz, nebo jaká je nejvyšší možná výše grantu. Úprava harmonogramu a rušení dvouletých a rychlých grantů ale s novelou rozpočtových pravidel přímo nesouvisejí. Co je tedy motivací pro jejich předložení?

To se snažili na jednání grantového výboru i na samotném zastupitelstvu neúspěšně vysvětlit místostarosta pro finance Materna a radní pro grantovou podporu Suková (oba TOP09).

Pokud jde o harmonogram, dá se pochopit, že letos se kvůli legislativním změnám dřívější vyhlášení nestihlo. To ale neznamená, že by k němu nemohlo dojít v příštích letech. V tomto duchu navrhli zástupci a zástupkyně ŽnS na výboru i na zastupitelstvu usnesení doporučující urychlení procesu a vyhlášení výsledků grantového řízení již v prosinci nebo nejpozději v lednu. Byli ovšem koalicí přehlasováni.

Co se týče rychlých grantů, ty se prý ruší proto, že dle nové legislativy podléhá schválení veškerých dotací zastupitelstvu. Dříve mohla granty do 50 000 Kč schvalovat rada, která se schází jednou měsíčně, zatímco zastupitelstvo jednou za čtvrt roku. Proč by se ale o rychlých grantech nemohlo rozhodovat čtyřikrát do roka na zastupitelstvu? Je to prý moc složité, musela by se nastavit nová pravidla.

A tak budou naléhavé projekty podporovány zcela nesystematicky, na základě  individuálních žádostí (dříve fond starostky). Ty mohou být nově podány kdykoliv, na cokoliv a nebudou procházet standardním hodnotícím procesem. Transparentnost takového rozhodování je vynechána zcela. Dvouleté granty se pak pro jistotu ruší zcela. Proč?  Protože je to tak pro radnici jednodušší.

Současnému vedení radnice, zdá se, chybí jasné vize a konkrétní cíle. Strategické dokumenty, včetně nedávno schválené Koncepce rozvoje spolupráce MČ Praha 3 s nestátními organizacemi jsou jen plné obecných a klišovitých frází. Stěží se lze ubránit dojmu, že koaliční zastupitelé a zastupitelsky provádí jen tupý management ‘v mezích zákona’, místo aby řešili reálné problémy občanů a občanek.

Komentář Matěje Stropnického: Prší politický déšť

Tomáš Hudeček projevil nekompetenci k řízení svěřeného úřadu ještě dříve, nežli se v něm ocitl. Tak dlouho Pražany chlácholil, až mu nezbylo říct než: „Co naprší, to k nám doteče.“ Pověřený primátor hlavního města Prahy Tomáš Hudeček (TOP 09) bohužel nepochopil hlavní smysl vltavské kaskády, když si myslel, že je tu při povodních od toho, aby povodni zabránila. Ne, je tu proto, aby získala Praze čas na výstavbu protipovodňových zábran a umožnila část povodně regulovat. Proto teď už „co naprší, to k nám doteče“, jak se vyjádřil.

U nás na Žižkově prší, ale teče to jinam. Jsme mokrá čtvrť jen přeneseně. Poté, co jsme tedy zabezpečili evakuační prostory ve dvou z pěti k tomu určených základních školách pro ty, kdo by z jiných částí Prahy potřebovali přístřeší, a před tím, než zrušíme lidovou veselici na víkendové Parukářce, kde by pivaři proměnili park v oraniště, mohu v zásadě sednout a načrtnout pár prvních poznámek k dosavadnímu politickému průběhu povodní.

Před deseti lety byl slavným primátorem hlavního města Igor Němec, který se rozhodl povodeň před Pražany utajit. Dařilo se mu to ještě hodinu před zatopením poloviny stanic metra. Již druhé funkční období je za tuto službu předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů a zkuste po tomto úřadě něco chtít – prostě neřekne nic. Také on byl, stejně jako současný pověřený pražský primátor Tomáš Hudeček, při povodních ve funkci sotva pár dnů.

Povodně přišly ale letos po všech stránkách v okamžiku pro Prahu ohleduplném. Jedenáct let od velké vody roku 2002 byla totiž na konci března předána do užívání i poslední, sedmá etapa protipovodňové ochrany. Celkově za tento komplex opatření hlavní město utratilo okolo čtyř miliard korun.

Snad není příliš chytrácké, řeknu-li: protipovodňová ochrana je funkční tehdy, postaví-li se včas. Jelikož existuje soustava vltavských přehrad umožňující regulaci zvýšeného průtoku – zjednodušeně řečeno: v očekávání povodně začne dřív upouštět vodu, aby se na ni připravila, v jejím průběhu pak a po kulminaci nadále nechává odtékat větší, než obvyklé množství vody, a tím povodeň usměrňuje – jsou protipovodňová opatření v Praze budována nikoli na živelnou povodeň, ale na její regulovanou podobu. Postaví-li se včas.

Jasné předpisy Povodňového plánu hlavního města stanoví, kdy je ono včas. Kaskáda navíc nezajišťuje dávkování vody z Berounky a Sázavy, a i s těmi je třeba počítat.

A teď k tomu včas, pro což je potřeba si uvést alespoň pár výroků a opatření s přesným datem vydání.

Prvního stupně povodňové aktivity dosáhla Vltava v Praze v pátek 31. května ráno. Protipovodňová vrata Čertovky byla vzápětí uzavřena, hasiči již stáli po kolena ve vodě.

Po sobotním dopoledním jednání s ředitelem Povodí Vltavy pověřený topácký primátor Tomáš Hudeček oznámil, že s večerem skončí ve městě lodní doprava, budou vystavěny některé betonové zátarasy, např. v Divadelní ulici a na Zbraslavi, a že „vltavská kaskáda má nyní retenční schopnost v řádu jednotek dní, proto neočekáváme nijak dramatické zvýšení průtoku vody ve Vltavě v Praze“. Jistě, dokud vodu zadržuje kaskáda, povodeň městu nehrozí. To je však její protipovodňový účel jen u středních změn průtoku.

Po večerním jednání Krizového štábu týž den Hudeček oznámil, že protipovodňová opatření v Praze jsou „dostačující“ a „výrazný nárůst“ průtoku vody v řece se „nepředpokládá“. V tom okamžiku platila podle Hudečka dohoda s Povodím Vltavy udržet první povodňový stupeň tvořený navíc pouze z poloviny upouštěním, z druhé už vodou z Berounky.

Již v neděli ráno v 5.05 Hudečkova „dohoda“ s Povodím pozbyla platnost a pověřený primátor byl nucen vyhlásit druhý stupeň povodňové aktivity. Teprve v tuto chvíli Hudeček přistoupil k zahájení výstavby kompletní protipovodňové ochrany. V 9.45 týž den musel konstatovat i třetí stupeň a vzápětí vyhlásil zákonný stav nebezpečí podle tzv. Krizového zákona.

A právě od tohoto okamžiku začal Hudeček dohánět svá předchozí zanedbání několika rozhodnutími navenek razantními, ale vyjma zastavení provozu metra ve středu města ve skutečnosti vcelku zbytečnými. Nejprve doporučil školám zrušit pondělní výuku a vydal zákaz vstupu do několika parků na kopcích (Vítkov, Petřín, Letná).

Po reakcích místních radnic na doporučení stran uzavření škol, které vesměs oznámily, že se jím nebudou řídit, v neděli v noci doporučení zpřísnil na zákaz vstupu do školních budov. V interní korespondenci starostů pražských městských částí se ovšem někteří odmítli v pondělí ráno nařízením řídit (například Vinoř, Dolní Chabry či Praha 18 – Letňany), navíc s doporučením, aby vedení města víc přihlíželo k lokálním podmínkám a více se starosty komunikovalo.

Neuposlechnutí nařízení primátora, ať si jakkoli teatrálního, ve stavu nebezpečí, je porušením zákona. V pondělí odpoledne Hudeček uvedl, že opatření bylo jednorázové a od úterý již neplatí.

Kaskáda vltavských přehrad, z níž vodohospodáři upouštějí již týden, aby pojala co největší objem vody, aktuálně zadržuje 1,3 miliardy kubických metrů. V pondělí ve 14 hodin se všechny přehrady na Vltavě přesto beze zbytku zaplnily, což Hudeček od Povodí Vltavy věděl (viz „v řádu jednotek dní“ výše) již nejpozději v sobotu dopoledne.

Přesto nechal postavit v sobotu jen několik zábran na nejníže položených místech, jako kdyby věděl, že po vyčerpání retenční kapacity přehrad přestane pršet. A znovu opakuji: to není řeč o Sázavě a Berounce, jejichž průtok regulovat nelze. V pondělí 3. června tedy ve 14 hodin po naplnění přehrad už Hudeček pouze dodal: „Co naprší, to k nám doteče.“

Na jedné straně se tak Povodí Vltavy připravovalo na povodeň upouštěním již týden, na druhé Hudeček a vedení města čas určený pro výstavbu zátaras nevyužili a začali s ní až v okamžiku, kdy kaskáda měla již preventivní vypouštění dávno za sebou a přítok do přehrad začal odtok opět převyšovat. To je nepochopení onoho „včas“, které například na rozdíl od pověřeného primátora vcelku přesně chápe premiér Petr Nečas, podle jehož pondělního vyjádření pro ČTK je význam soustavy přehrad na Vltavě v období mimořádné povodňové situace v tom, aby „jak Praha, tak města, která leží na Labi pod Prahou, dostala čas na přípravu protipovodňových opatření“.

Včas v Praze tak neznamená, jak si myslí pan Hudeček, když průtok Vltavy, Berounky, Sázavy nebo jich dohromady, případně větších pražských potoků Botiče a Rokytky dosáhne určitého objemu, který ještě Vltava vprostřed pražských měst pojímá díky zadržování vody v přehradách bez dalšího.

Včas je, když se na základě výpočtů Povodí Vltavy přehrady připravují na povodeň vypouštěním. V situaci dnešních povodní bylo tedy včas začít stavět protipovodňová opatření v Praze před týdnem. Opravdu to Hudečkovi Povodí Vltavy nedoporučilo? Stálo by to za prověření. Tehdy byl ale čerstvě pověřený primátor Tomáš Hudeček beztak zaneprázdněn hlavně otázkou, jak vládnout v Praze sám.

Nezbývá nám tedy o mnoho víc, než doufat, že se nejvyšší povodňová vlna Vltavy nepotká s kulminací Berounky a že už nebude pršet. Přehrady, které mohly upouštět více, kdyby protipovodňová opatření již stála, a mohly tedy i teď více zadržet, využít už nelze. Tomáš Hudeček totiž jejich význam pochopí zřejmě bohužel teprve tehdy, až voda opadne – ve volbách, což může být všem lidem z nyní opravdu mokrých čtvrtí už venkoncem lhostejné, o Hudečka přece nešlo. Mně třeba byl celkem sympatický.

Komentář vyšel na http://www.denikreferendum.cz/clanek/15678-prsi-politicky-dest

Obří billboardy na Praze 3

Společně s občanským sdružení Tady není developerovo jsme vyvíjeli v roce 2010 aktivity proti umístění obřích billboardů na Praze 3. Nyní byly tyto billboardy zakázany Policií.

Články na internetové zdroje k této problematice:

14.1.2013
Obří billboardy nad pražským Žižkovem nebudou, zakázala je policie
http://praha.idnes.cz/policie-zakazala-obri-billboardy-na-prazskem-zizkove-pd1-/praha-zpravy.aspx?c=A130114_153309_praha-zpravy_sfo

8.10.2010
Opozice: Praha 3 chce reklamu místo zeleně
http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/opozice-praha–chce-reklamu-misto-zelene20101008.html

 

Že tu máme prach a hluk už víme, nač za to platit

Ondřej RUT / 23.8.2012 / Rada městské části Praha 3 schválila na můj návrh na včerejším jednání zrušení koncesního řízení na zajištění posuzování a řízení kvality ovzduší na území Prahy 3. Minulé vedení radnice se chystalo do zjišťování přesného stavu imisního a hlukového znečištění investovat příštích 15 let každoročně průměrně 5 milionů korun. Dodavatel (koncesionář) měl inkasovat celkem 76 milionů korun (bez DPH). Jde o jeden z příkladů plýtvání, který se ještě podařilo zastavit.

Výběrové řízení se nacházelo ve stavu těsně před uzavřením smlouvy s jediným (!) dodavatelem, který se o plnění zakázky přihlásil (firma EKOSYSTEM spol. s r.o.). Tato firma měla pro městskou část zajišťovat přesné měření znečištění ovzduší a hluku a navrhovat radnici opatření, která má provádět k jejich snížení. Měla k tomu provozovat stacionární měřicí stanici a zakoupit a provozovat mobilní měřící zařízení. O stavu ovzduší měly informovat dvě světelná tabule (uvažovalo se o umístění na Olšanském náměstí).

K čemu to všechno? Nepotřebujeme přece drahá měření, abychom věděli, že hlavním zdrojem znečištění a hluku je automobilová doprava, se znečištěním z lokálních topenišť jsme se na Žižkově již vypořádali. Snižovat hluk a znečištění z dopravy lze pokrokem v technologiích, účinným lékem však budou zřejmě až celopražská opatření, která sníží intenzitu dopravy (především nízkoemisní zóny, mýtné a poplatky za parkování). Data poskytovaná již existujícími měřicími stanicemi ČHMÚ by měla být již dostatečným podkladem pro rozhodnutí o jejich zavádění. ČHMÚ provozuje po Praze 15 měřicích stanic, Praha 3 by tak byla první městskou částí, která by tato měření financovala.

Dalším řešením pro snížení hluku a znečištění je systematické a promyšlené zklidňování dopravy, zavádění pěších zón a preference cyklistů a chodců prostřednictvím stavebních úprav na komunikacích. Právě na tyto úpravy bych chtěl každoročně 5 ušetřených milionů věnovat. Proč platit za něco, co už víme?