Hlavní město zveřejnilo plán pro Nákladové nádraží. Zveřejňujeme naše připomínky.

Zároveň se středeční akcí v Centru architektury a městského plánování (CAMP) zveřejnil Institut plánování a rozvoje podkladovou studii ke změně územního plánu. Kritiku za pozdní zveřejnění podkladů pouhých 13 dní před termínem připomínek ke změně územního plánu zástupci města odmítají. Slíbili ale navazující participaci s veřejností.

Veškeré dostupné podklady k podkladové studii – čili asi nejpřehlednější informace o budoucím rozvoji transformační plochy na bývalých pozemcích Nákladového nádraží Žižkov najdete na stránkách IPR.

Podle webu lze komentáře k podkladové studii posílat do konce března.
Mnohem blíže ale leží připomínkování změny územního plánu, která je na rozdíl od podkladové studie právně závazná.
Přímý přenos z veřejného projednání se koná dne 16. 2. 2021 v 10.00 hodin na tomto odkazu. Problematikou se ten stejný den odpoledne či večer bude zabývat též zastupitelstvo Prahy 3, které též můžete sledovat online. Do 23. 2. pak na podatelnu magistrátu může podat připomínky každý občan Prahy.
Níže zveřejňujeme připomínky, které jako koalice budeme na zastupitelstvu předkládat ke schválení.

Návrh připomínek ke změně územního plánu Z 2600/00 ve Veřejném projednání

Městská souhlasí s dalším pořizováním změny Z 2600 a schvaluje
tyto zásadní připomínky:

1) Indukovaná doprava a nadměrná hluková zátěž
MČ Praha 3 trvá na doložení vhodného dopravního řešení s ohledem na zásadní hlukovou zátěž generovanou výstavbou v rámci území změny na jednotlivých komunikacích v okolí a požaduje navržení adekvátních opatření pro ochranu přilehlé zástavby a zdraví obyvatelstva.

2) Etapizace rozvoje lokality
S ohledem na předchozí námitku požaduje Městská část zajištění racionálního rozvoje v lokalitě změny, a to v závislosti na dokončení dopravního řešení. Plynulost dopravy na přilehlých komunikacích by byla ohrožena, pokud by mělo dojít ke stavebnímu rozvoji celé lokality v krátkém čase ještě před dokončením tzv. „Jarovské třídy“ propojující Malešickou a Českobrodskou ulici.

3) Nedostatek veřejné vybavenosti
Návrh změny územního plánu navrhuje především plochy smíšené městského jádra (SMJ) a plochy s funkčním využitím pro plochy všeobecně smíšené (SV). Tyto plochy ovšem negarantují zajištění veřejné vybavenosti, která představuje pouze jeden z možných druhů využití těchto ploch. Městská část požaduje záruky, aby téměř celé území NNŽ nebylo využito pro stavby bytových a administrativních budov.

4) Nedostatečné záruky dostatku přístupných ploch zeleně
Záruky dostatku přístupných ploch zeleně jsou i po změnách návrhu změny územního plánu příliš nízké. Návrh grafické části změny územního plánu obsahuje jen několik ploch zeleně městské a krajinné (ZMK), což považuje městská část za nedostatečné řešení.

5) Vymezení veřejně prospěšných staveb
Městská část požaduje, aby plocha S4 vymezující v návrhu změny územního plánu Jarovská třída byla vymezena jako veřejně prospěšná stavba.

Připomínky k podkladové studii:

1) Nedostatečná podrobnost studie

Podkladová studie pro změnu územního plánu, která má být i podkladem pro smlouvy s developery, je v podobě tzv. studie s regulačními prvky. Ta ale nenabízí dostatečnou představu o charakteru a struktuře plánovaného vystavěného prostředí. Nedefinuje např. veřejná, poloveřejná a neveřejná prostranství, poměr nezpevněných ploch, nezajišťuje drobnou vybavenost jako jsou dětská hřiště, nedefinuje funkční mix výstavby a nijak neřeší střešní krajinu. Problémem je také, že stejně jako výkres územního plánu nemluví ani o etapizaci ani o podmíněnosti. Veřejná vybavenost je umisťována vágně. Takovou podobu studie městská část nepovažuje za dostatečnou pro záruky vzniku kvalitní urbanistické struktury.
Chybí též hierarchizace prostorů z pohledu společenské a urbanistické významnosti se zdůrazněním přirozeného středu území.

2) Sociální složení čtvrti
Hrozí, že problémem nové čtvrti pro tisíce obyvatel bude nedostatečný sociální mix obyvatelstva. Proto by měl zpracovatel analyticky prověřit předpokládané sociální složení nové čtvrti a určit vhodné nástroje pro přirozený sociální mix, jež požaduje i Strategický plán hl. m. Prahy. Uspokojování potřeby bydlení svěřuje hl. m. Praze jako úkol i zákon č. 131/2000 Sb.
Zpracovatel podkladové studie by proto – s ohledem na dohody s investory i majetkové poměry v území – měl umět odpovědět na otázku, kde v území případně vznikne obecní či jiná dostupná výstavba a případně to nějakou formou umět vyznačit v podkladové studii či garantovat ji minimálním procentuálním poměrem k běžné komerční výstavbě.

3) základní škola ve východní části území

Jako zásadně problematické se jeví umístění školy do bloku B21. Je to sice ideální umístění co se týče její dostupnosti a obslužnosti, ale lze pochybovat, že se podaří pozemky majetkově sjednotit a vyřešit komplikovaná vlastnictví pozemků. Proto je pro rozvoj výstavby v této oblasti zásadní hrozba, že bude realizována veškerá rezidenční výstavba a samospráva nebude schopna zajistit základní školství.

4) Ostatní veřejná vybavenost

MČ nemá jistotu, že návrh veřejné vybavenosti je navržen dle potřeby vyvolané poptávky po veřejných službách.
Konkrétně v podkladové studii např. chybí zařízení sociální péče či sociálních služeb.
Infrastrukturní deficity by měly být objektivně prověřeny zpracovatelem studie.

5) Příliš obecná regulace zeleně
Vzhledem k požadavkům na zachování biodiverzity v území v klíčových územích, by bylo vhodné, aby podkladová studie tuto povinnost jasně popsala a vyžadovala.
Součástí smluv s vlastníky pozemků musí být koncepce parků zohledňující budoucí stanoviště a migrace druhů s následným managementem parků s cílem ochrany biodiverzity a vyváženou koexistencí chráněných druhů s rekreačním významem parků.

6) Dominanty ohrožující funkci parků

Městská část též nesouhlasí s představeným umístěním lokálních dominant v bloku B08 a B10, pakliže nebude prověřeno, že tím nejsou ohroženy chráněné druhy v refugiu a jeho okolí. Zde je a vždy zřejmě bude problém s přílišným zastíněním plochy P01 kvůli chráněným druhům v refugiu. Podobný problém může být ve východní části bloku B11.

7) Ztráta severojižního propojení zeleně
Městská část respektuje koncept východozápadního vedení parků, ale v souladu se svoji zásadní připomínkou ve Společném jednání přesto požaduje přirozenější propojení zelených ploch (Židovských Pecí, P01, B01 a Olšanských hřbitovů), například poněkud širším pěším koridorem mezi bloky B07 a B08 a jasněji vymezeným pěším koridorem v rámci bloku B09.

8) Umístění dominanty v bloku B01
Městská část nesouhlasí s umístěním 70metrové věže v dostavbě objektu NNŽ, které dávalo smysl v původním návrhu, kde doplňovalo stávající figuru budovy, nyní ale „vyrůstá“ z dostavby budovy NNŽ a není příliš jasné, proč je umístěno právě zde. Toto by mělo být buď opuštěno nebo prověřeno dálkovými pohledy.
Umístěním výškové budovy by došlo k narušení charakteru území a dálkových pohledů. Výšková dominanta by svou velikostí přitahovala pozornost a změnila by rozložení NNŽ a jeho okolí v dálkových pohledech. Městská část se přiklání spíše k tomu, že je nutné respektovat a chránit dominanty stávající. Vymezení plochy SV-I v návrhu změny územního plánu by mohlo lokalitu v dálkových pohledech poškodit, a tedy narušit urbanistickou kompozici sídla.
Tuto skutečnost přitom shledalo VVURÚ jako rizikovou, když uvádí, že umístění řešeného území se nachází v poloze ovlivňující dálkové pohledy. „Území je součástí prvního terénního horizontu vymezujícího krajinný prostor, v němž bylo založeno historické město.“

9) Řešení prostoru pod mostem

Bylo by vhodné, aby park (P02, P03, podjezd stávající mostovky u ulice Na Viktorce…) byl průjezdný vozidly IZS a zároveň aby zde bylo co nejméně zpevněných ploch. K prověření je tedy pojezd tramvajového tělesa pro IZS, alternativně zatravněné těleso s pojezdem podél kolejí. Rozšíření prostoru pod mostem v rámci jeho rekonstrukce by rozhodně prospělo.

10) Chybějící výstup z metra
Z podkladové studie není jasné, jak bude řešen výstup z budoucí stanice metra, ačkoliv rezerva pro něj je v návrhu změny ÚP vyznačena. U zcela nově plánovaného území je dost problematické počítat s výstupy z metra uprostřed chodníku, neintegrovanými do výstavby.

11) Neprostupný blok B01
Počet příčných průchodů památkově chráněnou budovou NNŽ je nedostatečný.

12) Komplikované napojení Jarovské třídy
Problematické je dopravní řešení u křížení Malešické a ulice Na Jarově. Jsou zde v podkladové studii navrženy tři konsekutivní křižovatky, které budou dopravní komplikací. Zde je potřeba podrobnějšího dopravního řešení. Rozpačitý je též zbytkový trojúhelník zeleně, který zde vzniká a není jasné, jaký bude mít účel.

13) Uliční čáry
Dostavby NNŽ (bloku B01) by měly být též uzavřenou čarou, jinak postrádají návaznost na památkově chráněnou budovu. Blok B13 by měl mít uzavřenou stavební čáru po celém obvodě.

14) Pohyb cyklistů
Vzhledem k nadřazeným dokumentům HMP a plánované revitalizaci Olšanské, je třeba počítat s větším pohybem cyklistů i v ulici s tramvají v prostoru severně od budovy NNŽ a dále podél tramvajového tělesa parkem. Tento koridor by měl být vyznačen podobně jako již navržený ulicí U Nákladového nádraží, aby byl v navazujících podrobnějších projektech respektován.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..