Budova Nákladového nádraží je definitivně vyhlášená památkou

Budova Nákladového nádraží Žižkov, o jejíž budoucnosti se vedly řadu let spory, se defitivně stala kulturní památkou.
Ministryně kultury Alena Hanáková dne 8. 3. 2013 potvrdila svým podpisem návrh rozkladové komise v odvolacím řízení, kterým byl objekt Nákladového nádraží Žižkov prohlášen za památku. Ministerstvo kultury shromáždilo všechny potřebné podklady a na základě jejich řádného vyhodnocení dospělo k závěru, že objekt nádraží vykazuje dostatečné památkové hodnoty a splňuje tak podmínky předepsané památkovým zákonem pro prohlášení věci za kulturní památku.

Podle Matěje Stropnického, místostarosty odpovědného za ochranu památek v této městské části bylo završeno několikaleté úsilí všech, kdo rozpoznali mimořádnou architektonickou kvalitu této ojedinělé industriální stavby uprostřed hlavního města, které před dvěma lety hrozilo zboření.

„Zápis na seznam kulturních památek završil naše úsilí pouze v první etapě, nyní nás čeká ve spolupráci s vlastníkem, tedy Českými drahami, neméně obtížný úkol: naplnit budovu nádraží novým využitím, dát jí nový smysl. Usilovně jednám s několika organizátory dočasných projektů, které by nádraží už letos zpřístupnily veřejnosti, ale i s několika zájemci o trvalé využití,“ uvedl Stropnický.

Rozhodnutí ministerstva kultury je již čtvrté v řadě, předchozí verdikty o vyhlášení budovy kulturní památkou napadl vlastník areálu, jímž jsou České dráhy.  Ministerstvo ocenilo již v minulosti architektonické i urbanistické řešení budovy ze 30. let a její půdorys ve tvaru písmene U.

Odkazy:

 

 

Tisková zpráva: Měníme Radniční noviny na list, ve kterém se bude diskutovat

Praha, dne 12. února 2013Po týdnech vyjednávání byla schválena nová koncepce Radničních novin. Dlouhá desetiletí byly Radniční noviny Prahy 3 vydávány za apolitické, ačkoliv se v nich objevovaly i názory – ovšem jen jedné, té vždy vládnoucí strany. To nyní končí. 

Radniční noviny jsou v České republice nejčastěji listem, v němž právě vládnoucí politická reprezentace ukazuje za obecní prostředky, v čem je dobrá. Nejčastěji jsou zde oslavné články o jednotlivých radních, doprovozené fotkami, kterak přestřihují pásky pomníků své pracovitosti. Tak tomu dosud bylo i na Žižkově a jistě tyto informace nemizí zcela. Několik týdnů ale vznikala ve spolupráci s nejpovolanějším českým odborníkem na radniční periodika a spoluautorem zákona o svobodném přístupu k informacím, Oldřichem Kužílkem, nová koncepce, po jejímž schválení 30. ledna 2013 dochází nyní k několika významným změnám:

  1. Namísto pouhého informování o již provedených opatřeních, budou Radniční noviny nově seznamovat také s chystanými záměry vedení radnice, resp. tyto záměry zde budou předkládány k veřejné debatě. Demokratické rozhodování se totiž musí odehrávat právě v interakci celé obce.
  2. Nepůjde navíc pouze o informování o záměrech radnice, ale také soukromých subjektů, včetně developerů a to i na pozemcích, které obec nevlastní.  
  3. K této veřejné diskusi zřizujeme jednak rubriku, v níž se budou zveřejňovat dopisy čtenářů, jednak tematickou stránku, na níž se představí vždy určitá oblast působnosti radnice a v rámci rubriky PRO/PROTI, resp. ANO/NE budou představovány různé názory na dané téma.
  4. Na podzim jsme si vyzkoušeli a nyní natrvalo zavádíme také rubriku, v níž bude mít opozice (ale také koalice) v rozsahu 2,5tis. znaků měsíčně možnost vyjádřit se na jakékoli téma dle vlastní úvahy.
  5. Těmito opatřeními rozlišíme nově to, co bylo dosud kamuflováno jako apolitičnost, a co je běžně rozlišováno ve všech médiích, tedy: oddělený prostor pro zpravodajství a publicistiku.

„Radniční noviny jsou tím místem, kde je třeba vést soustavnou debatu s veřejností o tom, které záměry mají smysl, a které nikoli. Dosud to nebylo možné, protože byla všechna opatření předkládána obyvatelům Prahy 3 jako hotové věci a opozice měla do tohoto listu vstup zakázán. Aby se komunikace stala plynulou, bylo třeba v ní provoz zobousměrnit,“ poznamenal za Stranu zelených Matěj Stropnický, který na žižkovské radnici od června 2013 předsedá Redakční radě Radničních novin a na přípravě koncepce se podílel.

Nově schválenou Koncepci Radničních novin naleznete pod odkazem http://www.praha3.cz/public/c7/11/df/141444_61587_RMC_2013_60.pdf

Praha 3 odmítla betonové truhlíky na Olšanské, podporovat bude obnovu stromořadí

(Tisková zpráva MČ Praha 3)

Praha, 31. ledna 2013Radní Prahy 3 s konečnou platností odmítli projekt na umístění truhlíků s akáty v Olšanské ulici. Přestože šířka ulice zaručovala dostatečný prostor pro chodce i po osazení truhlíky, a na projekt bylo možné využít dotace z EU, radnice vyhodnotila jeho přínos jako sporný. Velké množství kontejnerů se stromy by nezvýšilo hodnotu veřejného prostoru.

Městská část hledá jiné cesty a způsoby výsadby a obnovy zeleně a stromořadí klasickou cestou, která je sice náročnější, ale z dlouhodobého hlediska je trvalejší a méně nákladná,“ vysvětlil místostarosta Ondřej Rut (SZ).

Praha 3 na svém území obnovuje stromořadí v péči Technické správy komunikací hl.m. Prahy, do této činnosti již v minulosti investovala 17 milionů korun. Dotuje tím činnost spadající do kompetence hlavního města. V současnosti chystá na vlastní náklady dosadit stromy v pěti ulicích. „V současné době je zpracovaná dokumentace na dosadbu stromořadí v ulicích Fibichova, Velehradská, Jeseniova, Hájkova a Zelenky-Hajského,“ uvedla vedoucí oddělení správy zeleně Jana Caldrová. Výsadba se plánuje na podzim letošního roku.

Zamítnutí projektu betonových truhlíků na Olšanské doporučila komise pro životní prostředí. Vzhledem k blízkosti velkých ploch zeleně Olšanských hřbitovů a Parukářky označila dopady projektu na zlepšení stavu ovzduší za zanedbatelné. Upozornila také na hrozbu vymrzání stromů umístěných do kontejnerů nad povrchem chodníku a na budoucí náklady na odstraňování graffiti a černého výlepu plakátů z betonových ploch. Přihlédla také k výrazně záporným ohlasům veřejnosti.

Veřejnosti jsme projekt představili v prosincovém čísle Radničních novin a zeptali se lidí, zda si umístění betonových truhlíků na Olšanské ulici přejí. Ankety se zúčastnilo 116 lidí, z toho bylo 20 pro, zbytek respondentů se vyslovil proti,“ uvedl místostarosta Rut.

Radnice zažádala o dotaci na projekt z Operačního programu Životní prostředí, celkové náklady projektu byly naplánovány na 8 754 396 Kč, radnice se měla na nákladech podílet 10 %. Na Olšanské ulici mělo stát 88 betonových kontejnerů o rozměrech 250x120x110 cm.

Zápisy z jednání orgánů MČ

Jedním z bodů programu, se kterým Strana zelených na Praze 3 (jako součást Ž(n)S) minulý rok vstoupila do koalice na MČ Praha 3, bylo předsevzetí zveřejnit všechny zápisy z jednání radničních orgánů. Konkrétně:

Zveřejníme všechny zápisy, jmenovité hlasování, informace o průběhu jednání a všechna usnesení včetně příloh ze ZMČ, RMČ, Výborů ZMČ a Komisí RMČ, vyjma případů daných zákonem (např. z důvodů ochrany osobních údajů).

Koalice plní svůj slib a na webových stránkách praha3.cz tak můžete nalézt následující:

Tím to ale nekončí. Ještě během ledna by se na webu měly objevit i důvodové zprávy k usnesením zastupitelstev a v blízké budoucnosti se radnice chystá zveřejňovat celou řadu dalších dat pro potřeby svých občanů.

Tisková zpráva o.s. Tady není developerovo: Nákladové nádraží Žižkov potřetí památkou. Developeři, už se neodvolávejte!

Funkcionalistická budova Nákladového nádraží na Žižkově je zase o krok blíže záchraně. Dne 30. listopadu ji Ministerstvo kultury ČR již potřetí vyhlásilo kulturní památkou.

V opakovaném prvoinstančním řízení, kam záležitost vrátila po vzoru svého předchůdce Jiřího Bessera na základě doporučení rozkladové komise v červenci letošního roku ministryně kultury Alena Hanáková, dospěl odbor památkové péče ministerstva již potřetí k rozhodnutí, že Nákladové nádraží Žižkov je díky nezpochybnitelné historické, technické a architektonické hodnotě kulturní památkou. „Ocenění si zaslouží především urbanistická kompozice budovy na půdorysu písmene ‚U‘, praktické řešení vnitřní dispozice i kvalita architektonického ztvárnění vnějšího pláště a jeho detailu. Vytříbený cit tvůrců pro kvalitní detail se uplatňuje i ve vnitřních prostorách, včetně dochovaných prvků technologického vybavení,“ uvedlo dnes Ministerstvo kultury v tiskové zprávě. Budova nádraží tak byla památkou nepravomocně prohlášena v plném rozsahu.

Protože je rozhodnutí zatím nepravomocné, účastníci řízení, tedy zejména Žižkov station development jako zástupce vlastníka, se mohou ve lhůtě do 15 dnů odvolat. V takovém případě by rozhodovala přímo ministryně kultury Alena Hanáková.

„Rozhodnutí prvoinstančního orgánu o prohlášení budovy nákladového nádraží kulturní památkou, o nějž od roku 2010 usilujeme, jednoznačně vítáme. Jinak však na základě dnes již nesčetných odborných posudků ani rozhodnout nemohl a ani po případném odvolání tomu znovu nebude jinak. Památkou je budova nádraží zcela jednoznačně,“ uvedl zástupce sdružení Tady není developerovo Matěj Stropnický.

„Vyzýváme tímto zástupce developerů, aby se již proti rozhodnutí ministerstva neodvolávali. Pokud chtějí na území nákladového nádraží stavět, potřebují změnu územního plánu a tu nelze projednat, nebude-li řízení o kulturní památce dokončeno. Je tedy ve vlastním zájmu developerů se s prohlášením nádraží památkou smířit a usilovat ve spolupráci s Městskou částí Praha 3, Útvarem rozvoje hlavního města Prahy a dalšími partnery včetně Národního filmového archivu o nalezení nového využití pro tuto mimořádnou stavbu,“ uvedl za sdružení Tady není developerovo jeho předseda Dan Merta.

Kontakt: Dan Merta, předseda o.s. Tady není developerovo, tel: 602 148 580

Matěj Stropnický, člen výboru o.s. Tady není developerovo, tel: 605 344 748

Harmonogram privatizace bytových jednotek na Praze 3

Vážení obyvatelé Městské části Praha 3,

dlouho očekávaný harmonogram prodeje bytových domů je konečně zde. Je rámcový, jeho lhůty jsou orientační a předpokládají ideální stav, kdy se při přípravě prodeje neobjeví žádné nenadálé obtíže. Buďme tedy prosím při vymáhání lhůt v něm uvedených tolerantní, případné potíže v jednotlivých bytových domech budou na internetu pravidelně aktualizovány ve sloupci „Technické a právní vady“. Dům, u něhož na jakékoli vady narazíme, bude pozdržen v prodeji do jejich odstranění, ale poté zařazen zpět bez dalšího prodlení. Harmonogram je založen na odděleném odprodeji cihlových a panelových domů a postupu od Jarova do centra, odděleně v katastrálním území Žižkova a Vinohrad. To vše je hráz proti dosavadní nahodilosti. Cihlové domy nebudou již významněji rekonstruovány, proto jsou zařazeny dříve. Panelové domy z bývalého fondu musejí projít před prodejem zateplením fasád a výměnou oken tam, kde dosud neproběhla. Věřím, že zveřejnění harmonogramu přispěje k snazšímu plánování Vašich rodinných rozpočtů: transparentní radnice se vyznačuje mj. též předvídatelností.

Matěj Stropnický, zástupce starostky pro oblast bydlení, 1. listopadu 2012

Cestující nejsou vzduch

Optimalizace a zvýšení efektivity přepravy byly hlavní důvody změn v pražské veřejné dopravě. Lidé mají sice více přestupovat, ale rychleji se dostat, kam potřebují. Úspory jsou prý jen příjemným vedlejším efektem. Tramvaje a autobusy vozí vzduch, což má skončit. Reakce veřejnosti (radnice eviduje kolem stovky stížností) jasně prokazuje, že změny čas nešetří a komfort přepravy se zhoršil.

Nejhorší změnou v Praze 3 je odklonění tramvaje 16 směrem ze Spojovací na Palmovku. Podle dat Ropidu, který dopravu v Praze pro hlavní město plánuje, byla kapacita tramvajové trati mezi Ohradou a Spojovací v ranní špičce před změnou využita pouze na 37 %. Po odklonění 16 na Palmovku vzroste využití trati na 50 %, tramvaje tak budou stále jezdit poloprázdné a město ušetří. To je pro cestující, kteří se v ranní špičce mačkají v devítce a přestupují na ucpané Biskupcově z vozu do vozu, směšné tvrzení.

Je jasné, že Ropid dělá něco špatně. Při dopravních průzkumech sečte počet lidí ve voze a udělá průměr za vymezenou dobu. Výsledky pak zcela ignorují speciální potřeby cestujících, zejména seniorů a rodičů s dětmi. Při plánování dopravy se hledá optimální stav, jak za co nejnižší cenu svézt jednoho pasažéra.

Tahle logika, která redukuje cestujícího na statistickou jednotku, vedla po prvním září ke snížení komfortu přepravy. Jarov ztratil přímé spojení s metrem A, lidé z Ohrady už se nedostanou přímo do Strašnic, lidé z Vinohrad jakbysmet, při cestě z Žižkova do Holešovic musí člověk nově také přestoupit. Metrobusu 136 chybí vyhrazené pruhy a nabírá zpoždění a pozitivní efekty změn by člověk pohledal.

Dopravu nemohou plánovat lidé, kteří se po Praze pohybují výhradně autem. Hlavnímu městu chybí střednědobá koncepce rozvoje veřejné dopravy, ve které by mělo po vzoru některých evropských měst rozmyšlena opatření, která zvýší atraktivitu veřejné dopravy a městské cyklistiky. S tím co se děje nyní, kdo může, sedne do auta, kdo nemusí, vůbec nejede. Cestující jsou jako vzduch, který už hlavní město nechce vozit.

Ondřej Rut

(článek vyjde také v listopadových radničních novinách)

Praha 3 žádá hlavní město, aby tramvaj číslo 16 jezdila po své původní trase

Zelení na radnici se zasadili, aby Praha 3 požádala magistrát o navrácení tramvajové linky č. 16 na svou původní trasu. Více v článku pod odkazem, který vyšel 19.9. 2012 na Mediafax.

http://www.mediafax.cz/regiony/4099396-Praha-3-zada-hlavni-mesto-aby-tramvaj-cislo-16-jezdila-po-sve-puvodni-trase

Nákladové nádraží Žižkov lze nově využít i jako památku

V souvislosti s probíhajícím řízením o prohlášení budovy Nákladového nádraží Žižkov kulturní památkou si dnes interiéry budovy prohlédli Ing. arch. Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu, Ing. Tomáš Mikeska, vedoucí Kanceláře ministra dopravy ČR a zástupce starostky MČ Praha 3 pro památkovou péči Mgr. Matěj Stropnický, který má za městskou část koordinaci všech otázek souvisejících s budovou nádraží na starost. Jednali společně o možnostech případného nového využití budovy, bude-li kulturní památkou prohlášena.

„Žižkovské nákladové nádraží je jednou z nejzachovalejších pražských industriálních staveb, která již v době svého vzniku vzbuzovala v Evropě pozornost svým moderním a progresivním pojetím. V dokonalé podobě reprezentuje principy a řešení, kterých česká architektura v oblasti průmyslových staveb v prvorepublikové době dosáhla,“ připomíná hodnotu areálu generální ředitelka Národního památkového ústavu Ing. arch. Naďa Goryczková, a dodává: „Soubor však je schopen pojmout i novou náplň a funkci s ohledem na svůj individuální charakter. Obdobné areály ve světě vytvářejí postupně svébytné čtvrtě s novou velmi atraktivní zástavbou navazující na původní průmyslovou strukturu s velmi žádanou adresou,“ upozorňuje generální ředitelka.

„Často se objevují spekulace nad tím, zda po případném žádoucím prohlášení budovy nádraží kulturní památkou, nevzniknou nepřekonatelné překážky pro její rekonstrukci. Je však zřejmé, že přístup památkové péče například ke gotickému hradu ze čtrnáctého století a k funkcionalistické industriální stavbě jakou je žižkovské nádraží, nebude stejný a umožní budovu nádraží využít i nově, například jako víceúčelové kulturní středisko,“ doplňuje zástupce starostky MČ Praha 3 Mgr. Matěj Stropnický.

Kontakty

Ing. arch. Naďa Goryczková, generální ředitelka NPÚ, tel.: 257 010 166, E-mail: goryczkova@up.npu.cz
Mgr. Matěj Stropnický, zástupce starostky MČ Praha 3, tel.: 222 116 203, E-mail: stropnicky.matej@praha3.cz

Svoboda s Noskem připravili atentát na veřejnou dopravu

Za nezodpovědný experiment s Pražany a návštěvníky hlavního města označili
chystané změny v MHD pražští zastupitelé Strany zelených. Tento hazard se
městu vymstí – nepohodlná veřejná doprava způsobí, že nemalá část
cestujících přesedne do automobilů se všemi doprovodnými důsledky –
znečištěním ovzduší, zvýšeným hlukem, ulicemi zaplavenými popojíždějícími
a parkujícími auty. Zelení vyzývají primátora Svobodu a náměstka Noska,
aby návrh na škrty ve veřejné dopravě vzali zpět.

„Nazývat škrty v MHD v důsledku katastrofického hospodaření v Dopravním
podniku novou sítí metropolitních linek je cynismus, jakého se nedopustil
žádný předcházející primátor,“ kritizuje postup města Petr Štěpánek,
zastupitel městské části Praha 4 a senátní kandidát v Praze 4.

Místostarosta Prahy 3 za SZ Ondřej Rut poznamenává: „Korupce a rozkrádání
majetku dopravního podniku – ať už k němu došlo v minulém nebo tomto
volebním období – nesmí dopadnout na cestující. Řeči o úsporách a vyhánění
kmotrů nesmí maskovat radikální zvrat k horšímu v kvalitě a plynulosti
veřejné dopravy v Praze.“

Magistrát osekání veřejné dopravy obhajuje snížením nákladů, jednak tím,
že v řadě směrů vedly duplicitní linky. Místostarostka Prahy 10 pro územní
a strategický rozvoj Ivana Cabrnochová toto zpochybňuje: „Magistrát
nesmyslně argumentuje tím, že na rychlost a pohodlnost cestování nebude
mít vliv, že místo jedné přímé linky bude muset cestující dvakrát
přestoupit. Zkuste se však vcítit do pocitů matky s více dětmi nebo
staršího muže o berlích, kteří během listopadových plýskanic při cestě z
Malešic na Spořilov budou zvažovat cestu veřejnou dopravou se dvěma
přestupy nebo jízdu autem. Podle mě jednoznačně vyhraje automobil.“

Zastupitel MČ Praha 8 a propagátor městské cyklistiky Petr Vilgus k tomu
dodává: „Tak jako mnozí občané, i já budu od září pečlivěji zvažovat, jaký
dopravní prostředek použiji pro pohyb po Praze. Pokud budu i nadále zdravý
a pokud tomu nebude bránit počasí, pojedu do města na kole. Tak jako před
časem se odborářská stávka v dopravě stala rozbuškou k výraznému nárůstu
počtu cyklistů v ulicích, věřím, že i nynější neschopnost magistrátních
politiků vést dopravní podnik se odrazí v pokračování pražské
cyklorevoluce.“

„Dopravní podnik potřebuje management nezávislý na politických tahanicích,
průběžnou externí kontrolu ze strany NKÚ a od zastupitelstva jasné zadání
v podobě střednědobé moderní koncepce rozvoje,“ řekla Petra Kolínská,
zastupitelka MČ Praha 6.

Zelení upozorní na některé nepřijatelné změny v MHD ve čtvrtek 30.8. během
ranní dopravní špičky od 7:30 akcí „ZACHRAŇ SVOJI ZASTÁVKU“, a to na
několika vybraných zastávkách, kde se změny nejvíce projeví, mj.:
tram Biskupcova (16,19)
bus Dejvická 218
bus Topolová
bus Anděl – ulice Stroupežnického
bus Poliklinika Budějovická (148, 205)
tram I.P. Pavlova

VYBRANÉ PROBLEMATICKÉ ZMĚNY

Praha 3

Změnou trasy tram 16 směrem na Palmovku ztrácí obyvatelé Jarova přímé
tramvajové spojení s metrem A (Želivského, Flora). Zastávka Biskupcova
není připravena na každodenní hromadné přestupy ve špičkách.
Zrušením linky tram 19 dochází ke ztrátě přímého spojení Palmovka –
Strašnická. Z Palmovky na Želivského zanikne zrušením linky 19 přímé
spojení ke vstupům do metra a současně do bezbariérově přístupné zastávky
Želivského v blízkosti Vinohradské nemocnice. Druhá zastávka Želivského,
kam z Palmovky nyní pojedou linky 10 a 16, není bezbariérově přístupná.
Ukončením linky tram 11 na Olšanských hřbitovech dochází také ke ztrátě
tradičního spojení Žižkova a Strašnic, které touto trasou jezdí více než
100 let.

Kontakt: Ondřej Rut, 608 766 603, ondrej.rut@zeleni.cz

Praha 4

Praha 4 je změnami nejvíce postižená městská část. Zásadním problémem je
zhoršení dopravní dostupnosti zdravotnických zařízení Poliklinika
Budějovická a nemocnice Krč. Autobusová linka 148 má zkrácenou trasu od
Podolské vodárny pouze do zastávky Kavčí Hory, dříve jezdila až k
Poliklinice Budějovická, kde sídlí i Úřad MČ.  Bus 205 je zkrácen pouze do
trasy Zelený pruh. Budějovická, ztrácí se spojení k Brumlovce a
Thomayerově nemocnici. V oblasti Spořilova zůstává kapacita spojení, ale
mění se trasy většiny autobusových linek. Dále např. po zrušení linky 192
spojující Braník s Budějovickou a její náhradou linkou 170 dojde k
zhoršení dopravní obslužnosti během víkendů.

Kontakt: Petr Štěpánek, 608 702 154, petr.stepanek@ecn.cz

Praha 5

Oblast „starého“ Barrandova je dlouhodobě postižena prakticky nulovou
obchodní vybaveností. Chybí zde prodejna potravin, ordinace lékařů či
škola. Proto je pro místní obyvatele životně důležité spojení se sídlištěm
Barrandov, které je v současnosti zajištěno téměř celý den v
desetiminutových intervalech. Po optimalizaci zde zůstane jedna midibusová
linka 230 v intervalu půl hodiny. Starý Barrandov také ztrácí autobusové
spojení na pravý břeh Vltavy do Braníka či k poliklinice Budějovická.

Úbytek spojů je viditelný na první pohled na zastávce Anděl. Nejvíce
postiženi budou obyvatelé Košíř, Cibulky a Jinonic, kteří dosáhnou oblast
Anděla pouze s přestupem na tramvaje v zastávkách Kavalírka či Klamovka.
Zvláště v zastávce je Klamovka je přestup velmi nekomfortní přes několik
přechodů se semafory. Zrušením linky 217 ztrácí Praha 5 přímé spojení s
Prahou 6 (např. vysokoškolské areály na Dejvické, koupaliště na Petynce).
Spojení na Prahu 6 bude zajišťovat jen tramvajová linka 20, která jezdí
přes Malou Stranu, která je přetížena průjezdnou automobilovou dopravou a
dochází zde k častým zpožděním.

Kontakt: Petr Hnyk, 604 864 726, petr.hnyk@email.cz

Praha 6

Linka 5 má být ve většině své trasy sloučena se současnou trasou linky 26
(ze Strossmayerova nám. na Špejchar, ve špičkách až do Divoké Šárky).
Vzniká tak zajímavý paradox. Z Vítězného náměstí pojedou už tři tramvajové
linky na Náměstí Republiky, ale žádná linka nespojuje Vítězné nám. s
metrem na Vltavské. Přitom tudy vede řada cest ze západní do severní části
města.
Zrušením linky 217 se výrazně zkomplikuje cesta ze Smíchova do Dejvic přes
Strahov. Cestující (i například z Klamovky) budou nuceni přestupovat v
zastávce Stadion Strahov, případně budou odkázáni na tramvajovou linku 20
(Anděl – Dejvická), která se často zpožďuje v Karmelitské ulici.
Linka 217 byla právě linkou, která nabízela zajímavou alternativu spojení,
jež bude nutností přestupovat zcela eliminována.
Zkrácena bude linka 218, tím se zruší přímé spojení metra Dejvická se
Sídlištěm Dědina.

Kontakt: Petra Kolínská, 776 552 022, petra.kolinska@zeleni.cz